Na konci 9. století dochází v dějinách evropské hudby k výraznému zlomu – objevují se první traktáty zabývající se naukou o improvizovaném vytváření vícehlasu. Duchovní hudba se vymaňuje z nadvlády jednohlasého zpěvu – gregoriánského chorálu a začíná tak dlouhé období fascinace souzvukem a jeho číselným vyjádřením. Koncertní program představuje zrod polyfonie tak, jak se nám odráží ve významných evropských pramenech konce 10. století, vývoj raného organa v průběhu 11. století vrcholící v pařížském prostředí katedrály Notre – Dame v rukou Magistra Leonina a naplňující se v monumentálních kusech jeho pokračovatele Magistra Perotina.